V minulém týdnu proběhla zasedání vedení tří významných centrálních bank. Z pohledu České republiky je klíčové zasedání bankovní rady České národní banky, z globálního pohledu samozřejmě i Evropské centrální banky a Fedu. Proto se budeme věnovat zasedání těchto tři bank.
Česká národní banka
Na středečním zasedání bankovní rada České národní banky úrokové sazby nezměnila. Na rozdíl od předvídatelných počtu hlasů pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni (od léta loňského roku 5, v březnu 6) nyní došlo ke změně. Předem signalizované jestřábí hlasy za zvýšení úrokových sazeb se projevily. Tři členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 0,25 %, čtyři hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Ve svém rozhodnutí bankovní rada ČNB finančním trhům jasně a výslovně oznámila, že se snížením úrokových sazeb počítají příliš brzy.
Zde jsou tři vybrané citáty::
„Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vyhodnotí, že inflace dostatečně rychle neklesá k cíli ČNB. Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná.“
„Očekáváme, že inflace bude i nadále klesat. Ve druhé polovině letošního roku se inflace vlivem přísných měnových podmínek a polevujících nákladových tlaků sníží pod 10 %. Prognóza dále očekává, že inflace se na horizontu měnové politiky (za 12–18 měsíců) dostane na hodnoty poblíž inflačního cíle.“
„Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna.“
Spolu s tím ČNB zveřejnila novou čtvrtletní makroekonomickou prognózu.
Názorně je vidět zde:
Česká národní banka tedy očekává vyšší inflaci (11,2 %) i vyšší růst HDP (0,5 %). Oproti tomu dubnová prognóza Ministerstva financí počítá pro letošek s inflací ve výši 10,9 % a mírným růstem HDP o 0,1 % (s předpokládaným mezičtvrtletním poklesem HDP o 0,2 % v 1. čtvrtletí letošního roku).
Rozdíl mezi odhady není překvapivý. ČNB pravidelně odhaduje vyšší inflaci než Ministerstvo financí. To naopak bývá optimističtější ve vývoji HDP. Při stanovení odhadu pro celoroční vývoj HDP MF pracovalo s odhadem mezičtvrtletního poklesu HDP v 1. čtvrtletí letošního roku o 0,2 %.
Nezvýšení úrokových sazeb se vzhledem k vývoji zdá na červnovém zasedání málo pravděpodobné. Už jen díky neočekávaně silnému vyjádření guvernéra Aleše Michla ohledně rozpočtových schodků.
Evropská centrální banka
I když ECB ze svého prohlášení po minulém jednání vyřadila větu, že na dalším zasedání opět zvýší úrokové sazby, přesto ke zvýšení přistoupila. Jednání probíhala o tom, zda pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb o 0,50 % nebo ho zpomalit na 0,25 %. Výsledkem bylo nakonec zpomalení zvyšování úrokových sazeb, které trhy očekávaly. Základní úroková sazba tedy činí 3,75 %, depozitní pak 3,25 %.
Ch. Lagarde opět zdůraznila, že hlavním cílem ECB je návrat míry inflace zpět na cílovou 2% úroveň. K tomu je nepříjemným překvapením, že dubnová inflace je o 0,1 % vyšší než březnová. Ohledně dalšího postupu uvedla, že rozhodování bude záviset na aktuálním vývoji ekonomiky a výše inflace bude klíčovým ukazatelem. Dále ECB uvedla zrychlení probíhajícího kvantitativního utahování v druhé polovině letošního roku.
Podle rétoriky a dosavadního chování vedení ECB je pokračování pomalého zvyšování úrokových sazeb pravděpodobné. Trhy počítají s červnovým zvýšením o 0,25 % a 50% pravděpodobností stejného zvýšení i v září.
Úrokové sazby v souladu se všemi očekáváními zvýšil o 0,25 % i Fed, a to do pásma 5 % až 5,25 %, výsledek byl jednomyslný. Jedná se o úrokové sazby nejvyšší od roku 2007. Fed již ve svém prohlášení není tak tvrdý jako počátkem letošního roku. Naznačil, že zvyšování úrokových sazeb může být u konce, to však neznamená, že již zvýšeny nebudou. Zvláště když se v pátečním rozhovoru vyjádřil jestřáb James Bullard (šéf pobočky Fedu v St. Louis), že stávající úrokové sazby jsou na spodní hranici jeho cílového pásma a on zváží, jestli trvat na dalším zvyšování úrokových sazeb nebo ne. Stejně jako ECB se vedení Fedu bude řídit tvrdými daty.
Pokud jde vývoj ekonomiky, potvrdil, že banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů. Při nejbližším jednání bude Fed mít k dispozici ještě podobnější informace o jeho velikosti a zaměření. Pozorně bude monitorovat vývoj malých a středních bank.Od Fedu bude zatím kvantitativní utahování pokračovat. Přesto stále zastává názor, že ke skutečné ekonomické recesi ve Spojených státech nedojde. Jeho prohlášení je zde, červeně jsou označeny změny proti březnovému.
Investoři snímají další vývoj úrokových sazeb Fedu a ECB následujícím způsobem: Fed je již nezvýší a na podzim začne snižovat, ECB je ještě zvýší o 0,5 % a na přelomu roku o 0,25 % sníží a poté v tom bude pokračovat. Toto je graf z Financial Times:
Doplňujeme tabulku porovnávající úrokové sazby s mírou inflace. Spojené státy se dostaly do skupiny zemí s kladnými reálnými úrokovými sazbami.
